Židovský hřbitov
Vstupní brána
Historie
V roce 1902 Židé v Jablunkově založili modlitební spolek. Později v roce 1908 také zakoupili poměrně dlouhý pruh pole z východní strany nového křesťanského hřbitova na Kvitovském poli pod kopcem Vitališov, který oficiálně proměnili v židovský hřbitov. Na kratší, severní straně hřbitova, blíže k městu, byla postavena obřadní síň, ve které se nacházela márnice. Na svém místě stojí dodnes, i když se během času změnilo její poslání a později i podoba.
Původní podoba obřadní síně
Obřadní síň s původní zdí v zimě
Náhrobnímu kameni, tzv. macevě, se mezi Židy říká také „eben zichron”, neboli „kámen vzpomínek”. Je tomu tak proto, že na macevách, zejména těch starších, se nachází informace o tom, jakým člověvěk zemřelý byl. Ve srovnání s náhrobky na křesťanských hřbitovech v naší oblasti jsou macevy stavěny tak, aby stály před hrobem. Toto postavení vyplývá ze skutečnosti, že náhrobní kámen uzavíral hrob. Především u jeskynních hrobů v Izraeli je tato funkce kamene naprosto zřejmá.
Židovské náhrobky – macevy
Židovští obyvatelé patřili mezi zámožnější vrstvu. Mezi sebou hovořili německým jazykem. Žili v pevné symbióze s ostatními obyvateli města, avšak tvořili osobitou společnost založenou na tradičním náboženství a židovské kultuře. Poslední velký židovský pohřeb ve městě proběhl před 2. světovou válkou, když zemřel kupec Emanuell Fränkel. Smutečního obřadu se tehdy zúčastnil i rabín.
Horní část a podstavec macevy „Mina Haber“. Podstavec stále označuje původní místo hrobu, ale horní část macevy byla při rekonstrukci vztyčena mimo svůj podstavec.
Když začaly do Jablunkova docházet zprávy o pronásledování židů v Německu a o blížící se válce, menší skupinky emigrovaly do Palestiny. Ostatní Židé zůstali a 1. září 1939 se stali svědky vpádu německých vojsk do Jablunkova. Téměř všechny zastihl osud Židů v celé okupované Evropě. Jejich život byl ukončen v německých koncentračních táborech.
Zimní atmosféra na hřbitově
Na konci války se stal židovský hřbitov v Jablunkově místem další tragédie. Fašisté zde zavraždili 12 obyvatel z sousedních polských vesnic Istebné, Jaworzynky a Koniakowa dne 13. 4. 1945. Rovněž zde našel smrt jeden sovětský voják, který byl popraven vlastními veliteli za svou nedisciplinovanost.
K uctění památky povražděných, čtyř žen a osmi mužů ve věku od 22 do 57 let, věnovali desku obyvatelé zmíněných polských obcí. Vzpomínka na zemřelé je osazena v místě popravy.
Opuštěný hřbitov po válce chátral. Období komunistického režimu se stalo pro židovský hřbitov dobou téměř úplné devastace. Desítky drahých žulových pomníků byly za „tichého souhlasu režimu” ukradeny a zničeny.
Nová doba po převratu v roce 1990 přinesla nový zájem o zdevastovaný a zarůstající jablunkovský židovský hřbitov. Ozvala se židovská obec z Ostravy a její předseda nechal pozvednout a zasadit do betonu zbylé povalené macevy. V roce 2006 Federace židovských obcí v ČR, zaspoupená společností Matana a.s., získala částečnou dotaci od města Jablunkova na vybudování nové ohladní zdi kolem hřbitova a vstupní kované brány ve tvaru chanukového svícnu.
Jablunkovský židovský hřbitov má v současné době 26 dochovaných macev.
Oficiální webové stránky města Jablunkova
Použité zdroje:
[1] BYRTUS, Josef. ŽIDÉ V JABLUNKOVĚ. Nakladatelství Beskydy. Český Těšín: FINIDR s. r. o., 2009, 192 s. ISBN 978-80-904165-4-3.
[2] Město JABLUNKOV – Jablunkovské informační centrum. Stezka historií Jablunkova / Ścieżka historycznym Jabłonkowem. VALAŠSKÉ KRÁLOVSTVÍ, s. r. o., 2012, 21 s.
[3] eHutník. In: Deska připomíná oběti války [online]. 2015 [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://ehutnik.cz/deska-pripomina-obeti-valky-10-cz1376.html.
[4] Soukromý fotoarchív pana Josefa BYRTUSE.
[5] Fotoarchiv města JABLUNKOV.